Pravda o krizi
Jak to bylo s krizí? Kdy, kde a jak začala? To vše je důležité vědět, abychom byli schopni se z ní poučit. To, jakou barvu má politik, který zrovna sedí ve vládě, není vůbec podstatné. I když se nám to mnozí z nich snaží namluvit... Otázku, zda krize v ČR byla sktutečnou krizí nebo účelovou bublinou, kterou si kde kdo bere do úst, aby tím zakryl svou neschopnost či poukázal na neschopnost politického soupeře, necháme prozatím stranou.
Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky
(Josef Zemánek 29.2.2008)
Hypoteční krize v USA, propad cen nemovitostí, pád dolaru, ekonomická recese. To jsou v posledních měsících patrně nejpoužívanější slovní spojení světové mediální scény. Pomalu už začíná být jedno, zda se nacházíte v USA, Kanadě, Evropě, Asii či Austrálii. Stačí umístit některé ze zmíněných slovních spojení spolu se jménem Bernanke nebo Greenspan do titulku, a rázem se jedná o nejčtenější zprávu dne. Ostatní významné světové události pod tíhou "amerických hypoték" upadají do mediálního stínu.
Čím to? Děje se ve světě něco mimořádného? Stojíme na prahu ekonomické katastrofy? Co se vůbec odehrává na druhé straně Atlantického oceánu? To vše jsou otázky, kvůli nimž by bylo dobré učinit menší exkurzi do nitra americké ekonomiky.
Příčiny hypoteční krize v USA
Každá událost, stejně tak i každá krize má své příčiny. Příčiny hypoteční krize v USA bychom mohli chronologicky shrnout do následujících bodů:
1. (1998-2000)
V roce 2000 došlo v USA k pádu nadhodnocených technologických akcií. Index NASDAQ se tehdy zřítil v průběhu několika mála měsíců z rekordních 5 000 bodů na 2 500 bodů. Během dalších dvou let klesla jeho hodnota až na 1 200 bodů. Takto podáno to vypadá přímo katastroficky, musíme si však uvědomit, že rekordních 5 000 bodů nebylo číslo, které by vyjadřovalo nějakou skutečnou hodnotu technologických firem obchodovaných na americké burze. Šlo do velké míry o virtuální hodnotu mladých a dravých internetových firem vyhnanou do výše především vírou akcionářů v permanentní růst jejich hodnoty - tedy vírou v růst tržeb a zisků o desítky až stovky procent ročně.
Až do roku 1998 tato víra v obrovský růst celého technologického oboru zhruba odpovídala realitě. V roce 1998 index NASDAQ překročil hodnotu 2 000 bodů, což byl dvojnásobek hodnoty z roku 1995. Internet skutečně dokázal v průběhu 90. let přinášet zisky tisícům firem po celém světě. Stovky z nich založily svůj byznys pouze na internetu. Internetové obchody se rozrůstaly jako houby po dešti (eBay, Amazon), vznikaly první internetové vyhledavače (Yahoo!, Altavista, zárodek Googlu), první zpravodajské portály, rozkvět zaznamenal internetový marketing, emailová komunikace (Yahoo!, Hotmail), outsourcing prostřednictvím internetu (telefonní operátoři a zákaznická podpora z Indie), sdílení hudby. Zároveň s tím došlo k obrovskému celosvětovému boomu mobilní komunikace (Nokia a ti další). To mělo za následek jednu věc: Investovaly se desítky až stovky miliard dolarů do internetových sítí, serverů, programování webových aplikací, obchodu a marketingu. Vše s vidinou návratnosti investice do pěti, maximálně deseti let.
Firmy v USA získávají podstatnou část finančních prostředků na investice již tradičně prostřednictvím emisí akcií, protože to je nejlevnější způsob financování (peníze jsou zadarmo). Skupina vlastníků firmy se tímto způsobem sice neustále rozrůstá, na druhou stranu firma nemusí platit žádné úroky za bankovní úvěry či firemní dluhopisy. Jen pro informaci, akcie vlastní v USA kolem 80 procent domácností.
Kombinace peněz zdarma, vidiny zisku, neuvážených investic, nepřiměřených očekávání a zrodu doposud neznámých technologií se stala americké ekonomice osudná. V roce 1999 až 2000 chtěl s vidinou obrovských zisků investovat do technologických akcií téměř každý. Akcie třeba i ztrátových, avšak v očích investorů perspektivních firem, se jako štafeta předávaly od jednoho akcionáře k druhému. První koupil akcii za 10 dolarů, druhý od prvního za 20 dolarů, třetí od druhého za 30 dolarů... a ten poslední (nejnaivnější a nejméně informovaný) za ní byl ochoten zaplatit třeba i 200 dolarů. Skutečná cena dané firmy byla přitom stále stejná (podle tržeb a zisků), maximálně se zvýšila o 10, 20 procent. Co však bylo ještě horší, na trh stále přicházely nové akciové emise, domácnosti si pořizovaly akcie v mnoha případech na dluh, analytici akciových burz podporovali trh na růžovo malovanými předpověďmi.
V roce 2000 akciová bublina splaskla. Cena technologických akcií měřená indexem NASDAQ se během následujících tří let vrátila na hodnotu v letech 1997 až 1998. Tedy tam, kam v danou chvíli skutečně patřila.
2. (2001-2004)
Řadu neuvážených investic do internetových technologií bylo nutno mezi rokem 2000 až 2003 nadobro odepsat, mnohé pracně a draze budované kapacity internetových sítí zůstaly nevyužity, investoři, kteří nastoupili do technologického vlaku nejpozději, přišli o peníze. Výsledek? Část firem zbankrotovala, část prošla restrukturalizací spojenou s propouštěním zaměstnanců, firmy plošně omezily investice nejen do internetových technologií, domácnosti omezily své výdaje, kurz dolaru se kvůli přesunu investic z USA do jiných částí světa vydal na dráhu oslabování, ekonomika USA po vlně rekordních růstu zamířila do recese.
V tu dobu se do hry vložil FED (americká centrální banka) pod taktovkou Alana Greenspana. FED během jednoho roku snížil základní úrokovou sazbu z 6,50 na 1,75 procenta, což představovalo jednu z nejnižších hodnot v historii USA. FED tímto otevřel kohoutky toku peněz do ekonomiky, čímž postavil řadu skomírajících firem opět na nohy. Na emise akcií by v tuto chvíli stěží někdo reagoval, možnost sáhnout si na levný úvěr vnesla do hry alternativní řešení. Řešení, jež pomohlo napumpovat peníze alespoň do těch projektů, co stály na pevných základech a nenesly v sobě tolik rizika jako internetové projekty před splasknutím technologické bubliny. Bankéři poskytující úvěry byli přece jenom obezřetnější než akcioví investoři z řad domácností, nelili proto peníze všude tam, kde viděli nějaký náznak mlhavého zisku.
(převzato z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky )
